Mé rukodělné pondělí aneb Přání z ručního papíru

Minulé pondělí jsem ráno vyprovodila Mišáka na školu v přírodě a těšila se na pohodový jednodítěcí týden*. Přes Matýskovo polední spaní jsem si (konečně) sedla k tvořivé sadě z Ručních papíren ve Velkých Losinách, kterou jsem dostala od Koalixe k vánocům. Sady vypadají různě, liší se jednak vybranou barvou papíru a pak složením ozdob. Ta moje, s tmavě zeleným papírem, vypadá nějak takhle (blbá fotka, vím), některé další varianty najdete případně na stránkách papíren (např. zde). Pro inspiraci jsem si prošla hotová přání, která prodávají tamtéž a pustila se do toho. Nakonec z toho vylezly tyto čtyři výtvory:

Pátý jsem bohužel musela zavrhnout - zjistila jsem, že ne každá myšlenka je pro sušené a vylisované květiny vhodná. To, co původně mělo vypadat jako kytice sušených květin, vypadalo ve finále spíš jako jejich hřbitov. Rozhodně tu platí, že míň je víc. Trochu mě mrzelo, že jsem měla ve své sadě jen samé kytky a žádné lístky, ale na druhou stranu chápu, že na zelený podklad nejsou zelené lístky zrovna terno... Ani jsem nebyla s to dostat tam nějak vkusně ty mašličky nebo papírová srdíčka, ale ty se zase vcelku bez problémů dají využít třeba i na obálky nebo do dárkových balení.

Každopádně sada je to krásná, ruční papír je luxusní (obzvlášť v té zelené), práce s ním je příjemná (se sušenými květinami už je to horší, ale to snad asi překvapí málokoho, počítám :)) a byť ze mě srdcovej "přáníčkář" asi nebude, tak jsem si aspoň vyzkoušela zase něco trochu jiného. Jen houšť! :)


P.S. První přání jsem minulý týden rovnou využila - poslala jsem ho svojí mamce k narozeninám (už přišlo, radost udělalo :)) - ale tak pro pořádek ještě jednou: Všechno nejlepší, matičko! ;)

-------------------------------------
*Ano, pochopitelně to nakonec dopadlo úplně jinak - hned ten večer jsme si pro něj jeli a z pohodového týdne byl týden silně nepohodový. Tak už to chodí, no... :)