Velký workshop Papero amo 2018

Tak letos se povedlo přesně to, čeho jsem se bála už předloni - místa na podzimní workshop byla vyprodaná během jediného dne. Naštěstí jsem nezaváhala ani na vteřinu a koupila si svou židli, jakmile to šlo. A těšila jsem se. Už barevné ladění pozvánky leccos naznačovalo, tak jsem se brzo dopátrala ke kolekci Shine on od Amy Tangerine. Přiznám se, že mě ty barvy nejdřív malinko vyděsily, ale na druhou stranu mi bylo jasné, že žádná hyperdivočina by určitě neprošla. Každopádně jsem předpokládanou barevnost zohlednila už při výběru fotek - na minialbum letní fotky z dovolené na Vysočině (Matějova pikachu-kšiltovka ladila dokonale :)) a na layout pro jistotu černobílou fotku z Kafecu od Evity (tímto ještě jednou děkuji! :))
Do Prahy jsem zamířila už v pátek - domluvily jsme se s Jančou S., že mě vezme autem, za což jsem byla nesmírně vděčná - nejenom že jsem byla v Praze ultrarychle, ale navíc jsme si cestou skvěle povykládaly. A měla jsem radost, že jsem mohla být i užitečná, když jsem ji se strejdou Googlem odnavigovala přes půl Prahy až k Modřanské rokli. :D
Druhý den jsem pak díky přenocování v Praze do Kavárny Pracovny dorazila s předstihem. Začala jsem - jak jinak - kávou (luxusní flat white), v klidu jsem si našla místo a začala se kochat balíčkem - to je vždycky taková radost! Postupně se začaly scházet další papírové kolegyně - hodně jsem jich poznávala ze sociálních sítí, ale bylo těžké se ve všech vyznat nebo nedejbože vylovit správné jméno  - jmenovky by vyloženě bodly!



Seděla jsem v menší místnosti, kde jsme začaly s layoutem - čili team Jana V. + Jana S. Vzory měly krásné a promakané, ale nejzajímavější na tom všem bylo vyzkoušet si na layoutu i šití. Měly sebou dva šicí stroje a všechny jsme si tak mohly vyzkoušet zase něco nového. Já teda rozhodně papír šila prvně. A popravdě, bylo to velmi inspirativní, nevěřila bych, jak moc těch pár linek strojem celou stránku ozvláštní. Navíc jsem jako správný rebel šila černou (předtím jsem jako správný rebel místo formátu 12x12 sestříhala stránku na oblíbený obdélníkový rozměr 8,5x11) a úplně nakonec jsem se dokonce odvážila použít - pod odborným dozorem, samozřejmě - i tuš! Maximální spokojenost, první dvě hodiny utekly jako nic.

 
Jako druhý, hned po obědě, mě čekal rychlokurz krasopsaní. Ze svých nedávných pokusů moc dobře vím, že krasopsaní stojí a padá na drilu a pravidelném tréninku, tak jsem byla kapánek skeptická. Ale nafasovaly jsme velmi dobře připravené písanky a zejména pera (Tombow - Fudenosuke Fine Tip Brush Pen - soft), se kterými se psalo tak skvěle, že si je vetšina z nás chtěla hned po kurzu odkoupit. Základy jsme vyloženě prolítly na prvních pár řádcích, ale připravenou abecedu jsme trénovaly pěkně písmenko po písmenku. A abychom i z tohoto drilového kurzu měly nějaký výsledek, dostaly jsme na záver úkol vytvořit tzv. desetiminutové přání, jehož základem byl krasopisný nápis na vellum, který se pak už jen přilepil na přáníčkový základ s vybraným barevným podkladem, pár samolepek a frk frk, hotovo. Opravdu to šlo a vůbec to desetiminutově nevypadalo. Pro mě byl ale rozhodně objevem kurzu ten Fudenosuke Brush Pen, krásný nástroj!

 
Minialbum, třetí a poslední kurz. Pokaždé mě s touto disciplínou holky naprosto dostanou - loňský i předloňský model minialba jsem už několikrát s úspěchem použila a nikdy nezklamal. Jen jsem nevěřila, že mě dostanou i letos. Ale dostaly! Sbalené vypadá jako malý nenápadný čtvereček, ale ten wow efekt, když se rozdělá a rozloží do hvězdy se spoustou místa na fotky, to je prostě něco. Bylo vcelku pochopitelné, že jsme ho nestihly úplně celé, já tedy rozhodně ne, ale vezla jsem si domů velmi jasně se rýsující polotovar se všemi fotkami - stačilo vše patřičně dozdobit.



A jako po každém PA workshopu jsem i tentokrát pociťovala zvláštní směs totální únavy (po šesti hodinách tvoření se není moc co divit) a tvořivého rauše (po šesti hodinách tvoření se není moc co divit :D). Zpátky do Hradce jsem se opět svezla s Jančou, opět jsem pomáhala navigovat, opět jsme probraly workshop a tvoření obecně a milión dalších věcí a opět jsem díky tomu byla doma už v sedm. Neprozřetelně jsem si zašla ještě na kafe a domů jsem dorazila tak nabuzená, že jsem prostě nedokázala jít spát. Rozložila jsem si všechnu tu papírovou krásu po celém stole a...

 
...a poctivě jsem dotvořila minialbum. Kompletně do finální podoby. Moc mi pomohly PL kartičky v barvách kitu, díky kterým jsem mohla některé fotky či nápisy jednobarevně vypodložit. Výsledek je prostě famózní.





No, a protože jsem toho ještě pořád neměla dost, tak následující neděli - ano, přesně tu, co celá propršela, aspoň u nás - jsem celou proscrapovala. Vzhledem k tomu, že mi z workshopu zbyla ještě barevná verze stejné fotky, vybalila jsem si speciálně pořízený oranžový papír ze stejné kolekce, který se mi k ní hodil, a pustila jsem se do layoutu. A zase jsem chtěla trochu posunout sama sebe, tak jsem si tentokrát nechala celou třicítku a naprosto dobrovolně jsem na stránce řádila s fialovou (kterou jinak dost nerada), protože mi sem prostě pasovala, obzvlášť k té oranžové. První verzi stránky jsem ještě upravila dvěma shluky pečivě vystříhaného roští, za další půlhodinu jsem se odhodlala ještě i k tuši. Jen ten stroj jsem nakonec nevytáhla, ač jsem naprosto seriózně zvažovala ruční prošití. Zatím na něj nedošlo, ale kdoví, třeba příště... :)



Rozhodně bych chtěla za PA workshop moc poděkovat, je to skvělá akce, kterou si nikdy nenechám ujít, a pokaždé odjíždím naprosto nadšená. Díky, PA! <3